Střepy - Karel Kryl

1. V ulici leží stín spuštěný z vesmíru

Spadaly do hlubin figurky z papíru

Jednoho dne tě omrzí vše, čím jsi dosud žil

Zbudou ti oči pro slzy a střepy z rozbitého zrcadla snů

2. Koukáš se na lidi, všechno se propadlo

Tvé oči uvidí odporné divadlo

Všechno je nějak jinačí, svou kůži vyměníš

A zjistíš, že ti nestačí jen střepy z rozbitého zrcadla snů

Ref: Broukáš si pomalu tesklivou melodii

Když bloumáš ulicí, cítíš se sám

Vyčteš si z křišťálu těžkou melancholii

Říkáš si: měsíci, jsi starý krám!

3. Městem se míhají opilá zrcátka

Oči ti říkají: lidi jsou zvířátka

Pohled ti halí temný stín, jsi nějak rozladěn

Tvůj nepochopitelný spleen jsou střepy z rozbitého zrcadla snů

1. En la calle yace una sombra lanzada desde el espacio

Figuras de papel cayeron a las profundidades.

Un día te cansarás de todo lo que has vivido hasta ahora

Te quedarán los ojos para las lágrimas y los fragmentos del espejo roto de los sueños.

2. Miras a la gente, todo ha fallado

Tus ojos verán un teatro repugnante

Todo es diferente, cambias de piel

Y encontrarás que los fragmentos de un espejo roto de los sueños no son suficientes para ti.

Ref: Estás tarareando lentamente una canción triste

Cuando deambulas por la calle, te sientes solo

Experimentarás una severa melancolía del cristal.

Dices: luna, eres una tienda vieja!

3. Espejos borrachos parpadean por la ciudad

Tus ojos te dicen: los humanos somos animales

Tu mirada está oscurecida por una sombra oscura, estás un poco desafinado

Tu bazo incomprensible son fragmentos de un espejo roto de sueños