Plaváček - Karel Kryl

Tiché listy lísek, třetí kniha běd,

Jako v zubech písek skřípou slova vět,

Šarlat vlčích máků v němém osení,

Ztichly hlasy ptáků v mlčení.

Světle bledým nebem svítí větve bříz,

Pole voní chlebem z jedovatých hlíz,

Ticho s hlavou vlčí v době po moru,

Lidé, kteří mlčí v hovoru.

R: Vodní tříšť břehy třísní

Kde se proud řeky kroutí,

Matka loučí se písní

S princem v košíku z proutí,

Tichý pláč skryje houští,

Košík proudem když pouští,

Snad pak nad hrází bobří

Najdou rybáři dobří

Malého krále, malého krále.

S přeslazenou slinou v koutku rybích úst

Tiše léta plynou, slyšíš trávu růst,

Zrazeni se krčí v hrubém oděvu,

Lidé, kteří mlčí ve zpěvu.

Řeky plné vorů, místo vody kal,

Z šumějících borů mrtvé vrchy skal,

A jen šepot syčí křídlem kačením

V zemi, která křičí mlčením.

R: Spěje proud dlouhou poutí

Moři vstříc krajem mírným,

Nese tmou loďku z proutí

K hladinám nedozírným,

K hřbetům vln s bílou krajkou,

K fregatám s carskou vlajkou,

A pak pod přídí ostrou

Zmizí koš s bílou kostrou

Malého krále, malého krále …

Las hojas silenciosas del avellano, el tercer libro de la aflicción,

Como palabras en los dientes, las palabras de las oraciones crujen,

Amapola escarlata en muda siembra,

Las voces de los pájaros se callaron.

Las ramas de abedul brillan en el cielo pálido,

Los campos huelen a tubérculos venenosos,

Silencio con cabeza de lobo después,

Personas que guardan silencio en la conversación.

R: astillas de agua a orillas de la ingle

Donde la corriente del río se tuerce,

Madre se despide de la canción.

Con el príncipe en un cesto de mimbre,

Un grito silencioso esconde la espesura,

Una canasta con un arroyo cuando se va,

Quizás entonces por encima del dique de castores

Los pescadores encontrarán buenos

Pequeño rey, pequeño rey.

Con saliva azucarada en la comisura de la boca del pez

Los años pasan en silencio, se oye crecer la hierba,

Traicionado, se agacha en ropas ásperas,

Gente que se calla al cantar.

Ríos llenos de balsas, en vez de lodos de agua,

Desde los pinos susurrantes de las colinas muertas,

Y solo el susurro sisea con sus alas

En un país que grita en silencio.

R: Está pasando por un largo viaje.

El mar hacia una región templada,

Lleva un bote oscuro hecho de mimbre.

A niveles inimaginables,

A las espaldas de las olas con encaje blanco,

A las fragatas con la bandera imperial,

Y luego bajo el borde afilado

Desaparece la cesta con el esqueleto blanco.

Pequeño rey, pequeño rey…