Stříbrem zdobená skříňka - Helena Vondráčková

Stříbrem zdobená skříňka,

vůně svátečních dní.

Pojď, už zvoneček cinká,

tóny koledy potichu zní.

Led a sníh a zima a mráz,

nastal jest nám zas vánoční čas.

Stříbrem zdobená skříňka,

léty zčernalý klíč.

Pojď, už zvoneček cinká,

pojď, než vzpomínky odletí pryč.

Ze sněhu bílý stavím si hrad,

nechte mne chvíli s dětmi si hrát.

Smích je zas bílý, stříbrná nit,

jen ještě chvíli nechte mne snít,

jen ještě chvíli nechte mne snít.

Stříbrem zdobená skříňka,

léty zčernalý klíč.

Pojď, už zvoneček cinká,

pojď, než vzpomínky odletí pryč.

Ze sněhu bílý stavím si hrad,

nechte mne chvíli s dětmi si hrát.

Smích je zas bílý, stříbrná nit,

jen ještě chvíli nechte mne snít,

jen ještě chvíli nechte mě snít.

Nechte mě snít.

Gabinete decorado en plata,

el olor de las vacaciones.

Vamos, la campana está sonando,

los tonos del villancico suenan suavemente.

Hielo y nieve y frío y escarcha,

es tiempo de Navidad otra vez.

Gabinete decorado en plata,

años llave ennegrecida.

Vamos, la campana está sonando,

ven antes de que los recuerdos se vayan volando.

Construyo un castillo de blanca nieve,

déjame jugar con los niños un rato.

La risa es un hilo blanco de plata,

déjame soñar un rato

déjame soñar un rato.

Gabinete decorado en plata,

años llave ennegrecida.

Vamos, la campana está sonando,

ven antes de que los recuerdos se vayan volando.

Construyo un castillo de blanca nieve,

déjame jugar con los niños un rato.

La risa es un hilo blanco de plata,

déjame soñar un rato

déjame soñar un rato.

Dejame soñar.