Chci čekat dál - Helena Vondráčková

Zamčená jsem v cele kláštera,

v horké dlani svírám nedočkavý klíč.

V poledne či večer za šera,

snad přijde ten, kdo mi schází, odvede mě pryč.

Přišli už různí klíč mi sebrat z dlaní,

odemknout mé zámky,

ti bez pozvánky přišlí páni,

našli srdce pro ně zamčené,

mé rty pohrdáním sevřené,

k uším nešly věty řečené,

vždyť já chci čekat dál.

Zamčená jsem v cele kláštera,

v horké dlani svírám nedočkavý klíč.

V poledne či večer za šera,

snad přijde ten, kdo mi schází, odvede mě pryč,

snad přijde ten, kdo mi schází, odvede mě pryč,

snad přijde ten, kdo mi schází, odvede mě pryč.

Estoy encerrado en una celda de convento,

Sostengo una llave ansiosa en mi palma caliente.

Al mediodía o en la tarde al anochecer,

tal vez el que me extraña me lleve.

Han venido a quitarme la llave de las manos,

desbloquear mis cerraduras

los señores vienen sin invitación,

encontraron sus corazones cerrados por ellos,

mis labios se apretaron con desdén,

las frases no llegaron a mis oídos,

después de todo, quiero esperar más.

Estoy encerrado en una celda de convento,

Sostengo una llave ansiosa en mi palma caliente.

Al mediodía o en la tarde al anochecer,

tal vez venga el que extraño, me lleve,

tal vez venga el que extraño, me lleve,

tal vez el que me extraña me lleve.