Tráva - Aneta Langerova

Jsem jako tráva zvyklá růst, v noci bledé.

Kořínky protíná hliněné nebe.

chladivý déšť padá.

bouře zní a chvátá.

krajina vzdálená.

Stále voní a sílu má, voní a sílu má.

Znám křídla vran,

v jejich stínu spávám.

Mé bílé tělo, oči tvé spatřit nemohou.

Teď mým novým domovem je

vřes, mech a tráva.

Budu tam, kde modré chrpy vykvetou.

Nade mnou svítá horizont, barvu mění

Paprsků se dotýkám, hřejí kameny v mých dlaních

Doznívají zvony, ale duše má je mladá.

Ze spánku se budí a vstává.

krajina vzdálená.

stále voní a sílu má.

voní a sílu má

Znám křídla vran

v jejich stínu spávám.

Mé bílé tělo, oči tvé spatřit nemohou.

Teď mým novým domovem je

vřes, mech a tráva.

budu tam, kde modré chrpy vykvetou.

Soy como la hierba que solía crecer, pálida por la noche.

Las raíces cruzan el cielo de arcilla.

cae lluvia fría.

la tormenta suena y se apresura.

paisaje remoto.

Todavía huele y tiene poder, huele y tiene poder.

Conozco las alas de los cuervos,

Duermo a su sombra.

Mi cuerpo blanco, tus ojos no pueden ver.

Ahora mi nuevo hogar es

brezo, musgo y hierba.

Estaré donde florezcan los acianos azules.

El horizonte brilla sobre mí, cambia de color

Toco los rayos, las piedras en mis palmas se calientan

Las campanas suenan, pero mi alma es joven.

Se despierta de su sueño y se levanta.

paisaje remoto.

todavía huele y tiene fuerza.

huele y tiene poder

Conozco las alas de los cuervos

Duermo a su sombra.

Mi cuerpo blanco, tus ojos no pueden ver.

Ahora mi nuevo hogar es

brezo, musgo y hierba.

Estaré donde florezcan los acianos azules.