Jsem - Aneta Langerova

Místy v krajinách

Stopy v cizích tvářích

V podvědomí

Strach

Jsem

Teplem v peřinách

Střepy pod polštáři

Už ne sebevrah

Jen člověk

Beze jmen

Když mi odpouštíš

Pohybem dlaní probudíš den

Ale nejsi blíž

Jen připomínáš

Kým jsem

Světluška zimních rán

Vítr z dvou světových stran

Bezbarvá hladina vod

Člověk v mém těle je sám

Vkrádá se pod víčka tam

Kde bez břehů protékám a mizím

Ničí bytost v tmách

Ničí tón v ozvěnách

Ční z vodních řas

Tvůj stín

Peruť víří prach

Z rtuti čtu ti v snách

Až rty ztlumí hlas

Ti prozradím

Jsem

Světluška zimních rán

Vítr z dvou světových stran

Bezbarvá hladina vod

Člověk v mém těle je sám

Vkrádá se pod víčka tam

Kde bez břehů protékám

Z nenarozených květů kopretin

Z dvou různých světů z pleti konkubín

Spletitá cesta k cíli

S oslněním i s chutí stát se tím

Co dávno je tu, co sama nevidím

Nechci přestat, dokuď jsme živí

Sen

Světlušky zimních rán

Vítr z dvou světových stran

Bezbarvá hladina vod

Člověk v mém těle je sám

Vkrádá se pod víčka tam

Kde bez břehů protékám a mizím

lugares en paises

Huellas en rostros de extraños

en el subconsciente

Miedo

Soy

Calor en los edredones

Fragmentos debajo de las almohadas

Ya no se suicida

solo un humano

sin nombres

cuando me perdonas

Despiertas el día con el movimiento de tus palmas

Pero no estás más cerca

solo estas recordando

mientras estoy

Luciérnaga mañana de invierno

Viento de dos lados del mundo

Nivel de agua incoloro

El hombre en mi cuerpo está solo

Se arrastra debajo de los párpados allí.

Donde fluyo y desaparezco sin orillas

Destruye a la criatura en la oscuridad.

Destruye el tono en los ecos

Se levanta de las algas

Tu sombra

El remolino arremolina el polvo

Te leo en mercurio de los sueños

Cuando sus labios amortiguan su voz

te diré

Soy

Luciérnaga mañana de invierno

Viento de dos lados del mundo

Nivel de agua incoloro

El hombre en mi cuerpo está solo

Se arrastra debajo de los párpados allí.

Donde corro sin orillas

De flores de margarita no nacidas

De dos mundos diferentes de piel de concubina.

Camino enredado a la meta

Con deslumbramiento y un deseo de convertirse en uno

Que hace tanto tiempo que no me veo

No quiero parar mientras estemos vivos

Sueño

Luciérnagas mañana de invierno

Viento de dos lados del mundo

Nivel de agua incoloro

El hombre en mi cuerpo está solo

Se arrastra debajo de los párpados allí.

Donde fluyo y desaparezco sin orillas