Kovbojův nářek (The Streets Of Laredo) - Spiritual Kvintet, Karel Zich, Stanislav Mareš

Když v Laredu tenkrát jsem v ulicích brouzdal

když v Laredu tenkrát jsem poprvé byl

já kovboje zahlíd, byl přikrytej plátnem

tím běloučkým plátnem co studí jak jíl.

Ať píšťaly kvílí a bubny v tu chvíli

ať zadrnčí v pohřebním průvodě mým

tam v údolí u nás mě přikrejte hlínou

jsem mladičkej kovboj a chybil jsem vím.

Šest hazardních hráčů ať veme mou rakev

šest kovbojů zazpívá nad hrobem mým

a vemte mě na hřbitov, zahažte hlínou

jsem kovboj a hodně jsem chybil, já vím.

Šest veselých kovbojů ponese rakev

šest nejhezčích dívek mě doprovodí

a kytici růží mi na rakev dejte

ať hroudy tak prudce mě neuhodí.

Cuando vagaba por las calles de Laredo

cuando estuve en Laredo esa vez por primera vez

Vi al vaquero, estaba cubierto con una lona

esa tela blanca que es tan fría como la arcilla.

Deja que las flautas suenen y los tambores suenen en el momento

déjalos sonar en mi cortejo fúnebre

allá en el valle con nosotros, cúbreme de tierra

Soy un joven vaquero y estoy equivocado, lo sé.

Seis jugadores déjanos llevar mi ataúd

seis vaqueros cantarán sobre mi tumba

y llévame al cementerio, tírame a la tierra

Soy un vaquero y me he perdido mucho, lo sé.

Seis alegres vaqueros llevarán el ataúd

Me acompañarán seis de las chicas más lindas

y pon un ramo de rosas en mi ataúd

que los terrones no me golpeen tan fuerte.