Krystof - Krystof

A zatím chudák měl, v popelnici haldu starejch krámů.

Kdyby uměl mluvit, řek' by snad (pápápápá)

Zimou schoulenej: «Nechtě mě spát.

(pápápápá)

Nechte mě tu být, možná že nebudu chtít žít.»

Malej Kryštof snil o světě, co zná i lidskou něhu.

A teď utopen spí v řece, která měla stovky břehů.

Kdyby uměl mluvit, řek' by snad: (pápápápá)

«Já jsem nechtěněj, nechte mě spát.

(pápápápá)

Tak nechte mě tu být, možná že nebudu chtít žít.»

Mientras tanto, el pobre tenía un montón de tiendas viejas en la basura.

Si pudiera hablar, diría (popápapá)

Agachado en el frío: «Déjame dormir.

(amapola)

Déjame aquí, puede que no quiera vivir.»

El pequeño Christopher soñaba con un mundo que conociera la ternura humana.

Y ahora ahogado, duerme en un río que tenía cientos de orillas.

Si pudiera hablar, podría decir: (palomitas de maíz)

«Soy indeseable, déjame dormir.

(amapola)

Así que déjame aquí, puede que no quiera vivir.»